Zavíječ kukuřičný

Mimo housenek zavíječe kukuřičného lze na slunečnici nalézt housenky zavíječe slunečnicového (Homeosoma nebulellum). Jedná se o teplomilný druh škůdce. Housenky zavíječe slunečnicového se odlišují od housenek zavíječe kukuřičného nazelenalou barvou, se třemi podélnými tmavšími pásy na hřbetě a bocích. 

Imago zavíječe kukuřičného lze zaměnit s podobnými druhy zavíječů, jako je: zavíječ kopřivový (Pleuroptya ruralis), zavíječ slámový (Sitochroa verticalis), zavíječi Paratalanta hyalinalis a Mecyna flavalis. Záměna je pravděpodobnější u samice zavíječe kukuřičného. Všechny druhy jsou aktivní v noci a mohou přiletět na světlo. 

kukuřice: 

• Housenky vyžírají dřeň lodyh, vřetena kukuřičných palic a zrna v palicích. Ve stéblech a v listenech palic jsou kruhovité otvory po žíru housenek, obvykle se shluky drti a trusu. Při silném poškození stébla dochází k jeho zlomení. Nejprve se lámou laty, později stébla nad nebo pod palicí. Před sklizní jsou na podélném řezu stéblem chodbičky o průměru 3,6–4 mm po žíru housenek, obvykle s housenkou v bazální části stébla. 

Místa poškozená housenkami jsou přednostně infikována houbovými patogeny, nejčastěji rodu Fusarium. Příznaky napadení patogeny rodu Fusarium jsou v okolí poškozených zrn, která kopírují požerovou cestičku housenky. 

chmel: 

• Housenky vyžírají chodbičky uvnitř chmelové révy. Kruhovité otvory do chodeb se nachází převážně v místě úponu listů. Vstup do těchto chodeb je zpravidla na povrchu uzavřen drtí a trusem. Napadením se zpomaluje růst keře, listy žloutnou, zasychají a opadají, hlávky jsou drobnější, žloutnou a později mohou červenat. Předčasně dozrávají, nejsou uzavřené a za větru opadávají. Po sklizni chmele se housenky mohou nacházet rovněž ve zbytcích révy 0,5–0,7 m nad povrchem půdy. Může docházet i k lámání a spadávání napadených rostlin po zavěšování na vodící dráhu. 

slunečnice: 

• Housenka se zpočátku prožírá stonkem a může způsobit jeho zlomení, a tím zvyšuje předsklizňové ztráty. V období kvetení poškozuje květ, později i nažky.

V našich podmínkách má zavíječ kukuřičný 1 generaci v roce. Přezimují dorostlé housenky ukryté ve spodních částech stébel kukuřice tj. v posklizňových zbytcích a v lodyhách různých rostlin v dutinkách, jež před příchodem zimy izolují od ostatní chodbičky zátkou z jemné drtě. Na jaře, když průměrná teplota dosahuje 15–16 °C, se začínají kuklit. Bývá to zpravidla koncem května. Před zakuklením vyžírá housenka ve stěně lodyhy okrouhlé okénko, kterým později vylézá vylíhlý motýl. Vývoj kukly trvá průměrně 14 dní, v závislosti na podmínkách prostředí 10–25 dní. Na počátku líhnutí imag převládají samci, před maximem letu dojde zpravidla k vyrovnání pohlaví, případně začíná mírná převaha samic. Dospělci létají od června do začátku září a postupně kladou vajíčka. Hromadný let obvykle nastává od poslední dekády června do počátku srpna s jedním maximem v první polovině a druhým ve druhé polovině července. Oplodněné samice kladou vajíčka převážně na spodní stranu listů ve skupinkách, které jsou tvořeny průměrně 15–30 vajíčky. Jedna samička může vyklást za život 250–350 vajíček. Snůšky s čerstvě vykladenými vajíčky jsou bílé, opalizující a průsvitné. Vajíčka se ve snůšce částečně překrývají, podobně jako rybí šupiny. Ve vajíčkách krátce před líhnutím prosvítá černá hlavička housenky. Housenka má 5 instarů.

Od roku 2020 je potvrzen výskyt dvougenerační populace v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Změna jednogeneračního zavíječe na dvougeneračního může být způsobena genetickou přeměnou, vlivem dobré výživy, vhodných podmínek a oteplováním klimatu. U bivoltinní populace dochází k letu motýlů 1. generace v polovině května, což je dříve než u univoltinní populace. Oplodněné samičky mohou klást vajíčka na začátku června. Ze snůšek se líhnou housenky, které se vyvíjí přes pět instarů. Na konci června dochází k zakuklení a v průběhu července až začátkem září nastává let motýlů 2. generace, která dokáže naklást snůšky na rostliny a následuje vývoj housenek 2. generace. Bivoltinní populace je běžná na Slovensku, Maďarsku, Rakousku. V jižních státech jako je Itálie jsou zaznamenány dokonce 3 generace do roku.

Životní cyklus univoltinní / bivoltinní populace zavíječe kukuřičného 
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.
 

Škodí pouze housenky. Přímé škody způsobují na kukuřici svým žírem, čímž snižují výnosy a kvalitu rostlinných produktů. Kromě snížení hmotnosti zrna z hektaru se na ztrátách podílí zvýšená lámavost stébel. Porosty silně poškozené urychleně dozrávají a mají obvykle nižší vlhkost sklizeného zrna než porosty bez napadení. V našich podmínkách dochází ke ztrátám na výnosu, které jsou ekonomicky významné již při napadení více než 50 % rostlin v porostu. Při průměrném stupni výskytu zavíječe dosahují ztráty na výnosu zrna bez ošetření proti zavíječi 10 až 15 %, výjimečně až 25 %. 

Nepřímé škody housenky způsobují vytvářením vstupních brán houbovým patogenům obzvláště rodu Fusarium, které produkují mykotoxiny. 
V posledních 10 letech se škodlivost zavíječe kukuřičného významně zvýšila na celém území ČR. Na rozšíření jeho škodlivosti do nových regionů a na zvýšení jeho hospodářského významu se podílí řada faktorů, mezi které patří: nárůst podílu plochy kukuřice na zrno, změny v technologii zpracování půdy, zejména minimalizace zpracování půdy, vysoký podíl kukuřice v osevních postupech a nové ranější hybridy kukuřice často s nižší polní odolností vůči zavíječi. V letech s vlhkým srpnem a zářím bývají ztráty způsobené zavíječem nižší vlivem vyšší schopnosti kompenzace než v letech suchých (pozitivní vliv zavlažování).

chmel: 
Minoritní škůdce chmele. V ČR jsou škody na chmelu známy již od roku 1850. Do konce 20. století byla jeho škodlivost na chmelu zaznamenávána pouze ojediněle. Na začátku nového milénia byly ale opakovaně zjištěny škodlivé výskyty v žatecké chmelařské oblasti a to ve chmelnicích v sousedství porostů kukuřice, jež byla opakovaně pěstována na jednom pozemku po dobu několika let. Škodlivost zavíječe lze pozorovat na česačce, kde může při silnějším výskytu docházet k lámání a spadávání napadených rostlin po zavěšování na vodící dráhu. Škodí pouze housenky. 

slunečnice: 
Ve slunečnici dosud málo rozšířený škůdce. Vyskytuje se pouze v místech velké koncentrace slunečnice, kde se používá minimální zpracování půdy.
 

Přímé metody monitoringu
Základní monitoring letové aktivity zavíječe kukuřičného se provádí pomocí světelných lapačů. U námi dodaných lapačů je možnost online sledování uživatelem. Další možností je sledování výskytu zavíječe ze sítě světelných lapačů ÚKZÚZ, který je pravidelně aktualizován na webových stránkách ÚKZÚZ. Mezi roky je značně proměnlivý kalendářní termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. 
 

kukuřice: 

• Monitorování zavíječe kukuřičného pomocí komerčně dostupných feromonových lapáků je pro populace v ČR nespolehlivé a nelze je pro praxi doporučit.   

Sledování vajíček v porostech se provádí na základě výsledků monitoringu letové aktivity imag. Zjišťuje se počet snůšek vajíček v průměru na 10 rostlin za týden po zjištění prvního výskytu dospělců ve světelných lapačích v daném regionu.

chmel:

• Především na chmelnicích sousedících s kukuřičným polem doporučujeme monitorovat vizuálně ve výšce 1,8 a 2,0 m symptomy poškození. V 7 až 10 denních intervalech kontrolujeme výskyt chodbiček na místě úponu révových listů na 100 rostlinách v okrajových řadách sousedících s kukuřičným polem. S kontrolou začínáme od počátku květu.

Nepřímé metody monitoringu

Je vhodné využít vytvořených prognostických modelů pro přibližnou orientaci pro univoltinní i bivoltinní populaci, které nalezneme v záložce Prognóza na Rostlinolékařském portálu. Model sum efektivních teplot (SET) pro jednogenerační populaci je vhodný pro oblast Čech a Moravy, kde prozatím nepronikla bivoltinní populace. Jsou zde zaznačeny důležité události pro ochranný zásah, a to první motýl, signalizace ošetření a vrchol náletu. U modelu dvougenerační populace zavíječe kukuřičného jsou datumově obdobně zaznačeny události pro 1. i 2. generaci.

Oba prognostické modely jsou orientační.

Pro nejspolehlivější signalizaci řadíme záznamy o letové aktivitě imag zavíječe získané pomocí světelných lapačů, které jsou nejblíže umístěné k danému pozemku. Na základě výsledků monitoringu ze světelných lapačů můžeme nejpřesněji zacílit na ochranné opatření.

kukuřice:

• Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin – pouze orientační. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci velkých pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt je vhodnější o strategii ochrany vůči zavíječi rozhodovat podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. 

chmel: 

• Více než 10 chodbiček na 100 rostlinách.

slunečnice: 

• Není stanoven. 
   

Početnost zavíječe kukuřičného se v posledních letech zvyšuje, což způsobilo, že zavíječ se stává majoritní škůdce kukuřice. K tomuto faktu se navíc přidružil další komplikující faktor, což je výskyt bivoltinní populace v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Obě tyto významné skutečnosti jsou důležité pro správné nastavení strategie ochranného opatření. U jednogenerační populace doba optimálního ošetření nastává v období mezi prvním výskytem a vrcholem náletu, což lze sledovat i v modelech SET jako signalizace ošetření. Vhodná doba pro ošetření začíná přibližně od poloviny června. U bivoltinní populace je narušena tato strategie a dochází k časnějším náletům dospělců do porostu, což vyžaduje i dřívější ochranný zásah, a to orientačně o 14 dní. Ošetření je nutné směřovat již přibližně od konce května na 1. generaci dospělců. Další ošetření proti 2. generaci dospělců je vhodné směřovat přibližně od poloviny července, čímž zredukujeme populaci v následujícím roce.
Z polyfágních predátorů se na regulaci vajíček a housenek zavíječe kukuřičného podílejí zejména slunéčka, zlatoočky a dravé ploštice. Ze specifických parazitoidů jsou nejvýznamnější přirozeně se vyskytující blanokřídlí vaječní parazitoidi drobněnky rodu Trichogramma, a zejména kuklice z řádu dvoukřídlých rodu Lydella (čeleď Tachinidae).

chmel:

• Úklid chmelnice po sklizni.

slunečnice: 

• Pěstování tzv. panceřových odrůd slunečnice zabraňuje poškození nažek.

Jedná se o metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Do této skupiny lze zařadit i fyzikální či mechanické metody ochrany, které se mohou překrývat s preventivními opatřeními uvedenými výše. Většina nástrojů nechemické ochrany je kompatibilní se systémy ekologického zemědělství nebo integrované produkce (mimo GMO).

Z polyfágních predátorů se na regulaci vajíček a housenek zavíječe kukuřičného podílejí zejména slunéčka, zlatoočky a dravé ploštice. Ze specifických parazitoidů jsou nejvýznamnější přirozeně se vyskytující blanokřídlí vaječní parazitoidi drobněnky rodu Trichogramma, a zejména kuklice z řádu dvoukřídlých rodu Lydella (čeleď Tachinidae).
Biologická ochrana je možná buď přípravky na bázi Bacillus thuringiensis spp. kurstaki nebo přípravky na bázi vaječných parazitoidů. Oba typy přípravků jsou selektivní k přirozeným nepřátelům škůdců.
Přípravky na bázi Bacillus thuringiensis spp. kurstaki účinkují selektivně na housenky motýlů, aplikují se postřikem obdobně jako chemické prostředky. Vzhledem k rozvleklému líhnutí housenek zavíječe jsou obvykle nutné 2 aplikace. Aktivní složkou je parasporální bílkovinný krystal delta endotoxin. Ten se aktivuje ve střevě housenky a rozpojuje buňky střevního epitelu. Účinkuje na larvy citlivých druhů hmyzu jako požerový jed. K endotoxinu jsou nejcitlivější larvy 1. a 2. instaru. Endotoxin na vajíčka ani na dospělce neúčinkuje. 

Povoleno je použití vaječných parazitoidů rodu Trichogramma (drobněnky), samičky aktivně vyhledávají vajíčka zavíječe. Kapsle s kuklami parazitoidů se aplikují ručně v období počátku kladení vajíček zavíječe. Protože biologický materiál lze pouze krátkodobě (do 48 hodin) přeskladnit, je přípravek dodáván v termínu aplikace. Při výskytu prvních vykladených snůšek se signalizuje termín aplikace přípravků na bázi Trichogramma. Účinnost parazitace drobněnkami je dostatečná pouze na čerstvě vykladená vajíčka. Drobněnky kladou svá vajíčka do vajíček hostitelských druhů motýlů, kde probíhá celý jejich vývoj, čímž dochází k redukci líhnutí housenek. V jednom roce může dojít v porostu k vývoji několika generací drobněnek, takže ochrana pokrývá delší období kladení vajíček. Některé z preparátů je nutno aplikovat 2×. Distributor přípravku sleduje společně s pěstitelem termíny líhnutí motýlů a podle toho zajišťuje aplikaci přípravku.

Aplikace Trichogrammy a dávka
Na začátku kladení vajec 150.000 – 300.000 jedinců/ha, max. 3 dávky v rozmezí 7 – 14 dnů.