Osenice polní

Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů osenic, které mohou být přilákány světelnými lapáky

osenice korobarvá (Agrotis clavis) a osenice širokřídlá (A. crassa). Oproti zmíněným osenicím má osenice polní užší přední křídla a leskle bělavá zadní křídla.

Pro praxi není důležité rozeznávat housenky osenic: osenice polní (Agrotis segetum), osenice ypsilonová (A. ypsilon), osenice vykřičníková (A. exclamationis). Práh škodlivosti je stanoven pro Agrotis spp.

Možná je záměna mladých housenek osenic s housenicemi pilatky řepkové (Athalia rosae). Housenice pilatek mají na rozdíl od housenek 7 párů panožek.

Hospodářsky významné rostliny: obilniny (pšenice, žito, ječmen), kukuřice, sója luštinatá, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, polní zelenina (brukvovitá, miříkovitá, dýňovitá), salát, špenát, réva vinná, mladé ovocné stromky a keře ve školkách, plevelné rostliny (lebeda, laskavec, jitrocel, svlačec, aj.), okrasné rostliny (např. měsíček, astra, jiřina, listopadka, petúnie, plamenka, prvosenka, violka, ostálka).

Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru.
Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.

Možnost záměny poškození/napadení
Stejné poškození způsobují housenky jiných osenic (např. o. vykřičníková, o. ypsilonová). Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.

Vytváří do roka 2 generace. Přezimuje jako dorostlá housenka, nedorostlé housenky během zimy hynou. Kuklí se v půdě v zemní komůrce. V květnu se líhnou motýli. Samice kladou vajíčka ve skupinách po 3–40 kusech na rostliny. Housenky této generace škodí od května do července. Larvy 1. až 3. instaru žijí na rostlinách a živí se listy. Starší housenky jsou světloplaché, žijí v půdě a na povrchu se zdržují pouze v noci. Většina housenek první generace se v průběhu července kuklí.  V srpnu se líhnou motýli druhé generace. Samice kladou vajíčka, housenky z nich vylíhlé škodí na plodinách v podzimních měsících, přezimují v hloubce 15–25 cm. 

Osenice polní škodí nejvíce v mírném kontinentálním klimatu. Její přemnožení je závislé na teplých suchých podmínkách, vlhké roky jsou pro vývoj nepříznivé. Spodní práh vývoje je 10 °C. Vývoj jedné generace trvá 50–70 dnů. Přezimující housenky hynou při promrzání půdy až do hloubky 20 cm pod povrch. Plodnost samic se významně zvyšuje při teplotě 19–25 °C. K přemnožení dochází v letech, v nichž se významně zvýší početnost dospělců mezi 1. a 2. generací odchycených ve světelných nebo feromonových lapačích.
 

V podmínkách ČR se osenice polní přemnožuje periodicky, někdy ve dvou rocích po sobě, přitom je velice mobilní a každý rok může škodit na jiném pozemku a v jiné plodině. Housenky poškozují rostliny žírem, redukují počet rostlin a znečisťují produkty trusem.

Přímé metody monitoringu
Letovou aktivitu motýlů je možné monitorovat pomocí feromonových lapáků, anebo pomocí sítě světelných lapačů ÚKZÚZ, stejná funkce je i u námi dodávaných lapačů. Výše úlovků v lapacích signalizuje rizika škod a umožňuje určit optimální termín pro kontrolu výskytu vajíček a housenek v porostech.
V průběhu 7–10 dnů po signalizaci letu dospělců ve světelných lapačích nebo ve feromonových lapácích se v porostech plodin zjišťuje výskyt vajíček tak, že se prochází úhlopříčně porostem a podrobně se prohlížejí listy plodin a plevelů. 
V průběhu dalších 7–10 dnů po signalizaci letu, zvláště tam, kde nebyl kontrolován výskyt vajíček, se v porostu zjišťují housenky 1. a 2. růstového stupně. Zjišťují se oklepáváním rostlin plodin a plevelů na podložený bílý papír. Housenky je možno zjistit také nepřímo podle výskytu drobného skeletování nebo okénkového žíru na rostlinách. Prohlíží se 20×5 rostlin v různých místech porostu. Starší housenky se zjišťují prohledáním vrchní části půdy v okolí pěstovaných rostlin s příznaky poškození.
brukvovitá zelenina:  

• Výskyt housenek se začíná sledovat týden po první letové vlně ve světelném nebo feromonovém lapáku a pokračuje v týdenním intervalu do konce výskytu motýlů. Mladé housenky se na rostlinách špatně hledají a starší jsou přes den ukryté v půdě, je proto třeba zaměřit pozornost na čerstvé požerky na listech a stoncích a rostliny s příznaky poškození oklepat na bílou misku a prohledat půdu v okolí rostliny.

Prognóza výskytu

Krátkodobá prognóza
Je možná pro daný region podle porovnání letové aktivity osenice polní ve sledovaném roce a průměrnými odchyty v předchozích letech v síti světelných lapačů UKZUZ.
 

Prahy škodlivosti
brukvovitá zelenina:

• 10 % napadených rostlin. 

cukrovka a krmná řepa: 
Pro osenice rodu Agrotis: 

• 8 housenek na 1 m2; 
• 15 % poškozených rostlin. 

kukuřice setá: 

• 0,2 housenky na 1 m2 po vzejití; 
• 4 housenky na 1 m2 v VI.–VII. 

lilek brambor: 

• 5 housenek na 1 m2 po vzejití. 

řepka olejná, sója luštinatá: 

• Není stanoven.

Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření

• Hluboká orba.
• Likvidace plevelů.
• Střídání plodin.
• Dodržování osevního postupu.
• Včasné setí. 
• Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů. 
• Cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.
   

Aplikace droběnek rodu Trichogramma nebo ošetření přípravky na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki nebo B. cereus. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (NPV) nebo entomopatogenních hub. 
Aplikace Trichogrammy a dávka
Na začátku kladení vajec 100.000 – 250.000 jedinců/ha, max. 3 dávky v rozmezí 7 – 10 dnů.