Můra kapustová

Housenky je možné zaměnit s housenkami jiných můr.

Polyfágní škůdce. Vyvíjí se na lebedě a merlících. Ze zelenin se vyskytuje zejména na brukvovité zelenině, salátu, rajčatech, včetně skleníkových, dále na chmelu, hrachu a chřestu.

Mladé housenky skeletují listy, starší vykusují do listů otvory a zažírají se do hlávek. Při přemnožení mohou způsobit holožíry. Napadené rostliny jsou znečištěny řídkým trusem, poškození může být vstupní branou původců chorob.

Motýli se živí nektarem. Vytváří 2 generace, ve vyšších polohách pouze jednu. Motýli 1. generace létají od konce dubna do června, 2. generace od konce července do začátku října. Přezimuje kukla v půdě. Samice klade až 1 100 vajíček ve skupinách po 50–150 kusech na rub listů, mohou být i v několika řadách nad sebou. Vajíčka 24–48 hodin před líhnutím housenek šednou (je vidět tmavá hlava). Vývoj vajíček trvá v závislosti na počasí 7–14 dní. Žír larvy provádějí v noci, ve dne se skrývají pod listím a hroudami zeminy. Housenky mohou mít různou barvu od světle hnědé po tmavou. Housenka se kuklí v půdě do 10 cm.

V zelinářských oblastech je méně významný škůdce brukvovité zeleniny, cukrové řepy a salátu.

Přímé metody monitoringu
Výskyt dospělců se sleduje pomocí světelných lapačů. Možno využít data sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Feromonové lapáky nejsou dostatečně účinné a nelze je doporučit do pěstitelské praxe. 
Výskyt vajíček a housenek se začíná sledovat vizuálně týden po první letové vlně ve světelném lapači a pokračuje se v týdenním intervalu až do konce výskytu motýlů.
Prognóza výskytu
Na přemnožení housenek může mít vliv počasí: 

• teplé a sušší léto a počátek podzimu optimální teploty 20-25°C,
• teploty pod 10°C a kolem 30°C jsou nepříznivé,
• ve vlhčím počasí výrazný úhyn vajíček,
• vlhká mírná zima či mrazivá zima přezimování nevadí!

Dále je možné vycházet z četnosti náletů imág do lapače ve sledovaném období příslušného roku. Dosáhne-li nálet víceletého průměru či je menší, ke škodám s velkou pravděpodobností nedojde. Je-li vyšší lze očekávat následné škody a to tím větší, čím více byl překročen víceletý průměr.
 

Prahy škodlivosti

• 10 % napadených rostlin (5 % u květáku).

Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Jedná se o metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Do této skupiny lze zařadit i fyzikální či mechanické metody ochrany, které se mohou překrývat s preventivními opatřeními uvedenými výše. Většina nástrojů nechemické ochrany je kompatibilní se systémy ekologického zemědělství nebo integrované produkce (mimo GMO).

Biologická a biotechnická ochrana
Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis nebo B. cereus. 

Aplikace Trichogrammy a dávka
Na začátku kladení vajec 200.000 – 350.000 jedinců/ha, max. 3 dávky v rozmezí 7 – 14 dnů.