Kovolesklec gama

Imago lze zaměnit s motýly jiných druhů kovoleskleců

Hospodářsky významné rostliny: mák, len, konopí seté, řepa, slunečnice, luskoviny, brambory, polní zelenina, paprika, rajče, jetel, plevelné rostliny (pampeliška, jitrocel, lopuch, pcháč aj.), okrasné rostliny (např. zástupce rodů hledík, hvozdík, listopadka, muškát a pěnišník sect. Tsutsusi).

Příznaky poškození/napadení
Listy drobně skeletovány nebo s okénkovým žírem. Později do listů vykousány nepravidelné otvory, okrajové výkusy, často plýtvavý žír. Mladé rostliny na povrchu půdy bývají překousány.
Možnost záměny poškození/napadení
Stejné poškození způsobují housenky osenic. Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.
 

Nejpočetnější je motýl v první polovině léta, nejvíce v červenci a srpnu. Samice kladou až 500 vajíček, po 1–3 kusech na spodní stranu listů v okrajovém pásu listů 30–40 mm širokém. Vývoj vajíček trvá 3–7 dnů, housenek 16–25 dnů, kukel 6–13 dnů, vývoj celé generace 25–45 dnů. Během roku má v našich podmínkách 2–3 generace. První generace se vyskytuje od května do června, druhá generace se objevuje od konce června do srpna a třetí od srpna do října. Početnost generací je během léta zvyšována příletem dospělců z jižní Evropy. V našich podmínkách může přezimovat pouze 1. a 2. instar housenek, který je nejodolnější na nízké teploty, snáší teplotu do -12 °C, 4. a 5. larvální stupeň snáší pouze -4 °C, kukla snáší -14 °C, motýli hynou při -8 °C.
Kovolesklec gama je teplomilný a vlhkomilný motýl. Pro vývoj jsou nepříznivá krátká studená léta.

Přeletuje z jižní Evropy, v některých rocích se přemnožuje a způsobuje holožíry, které snižují výnosy napadených plodin. Gradace bývají krátkodobé.

Přímé metody monitoringu

cukrovka a krmná řepa: 

• Výskyt housenek se sleduje vizuálně na 100 rostlinách v různých místech porostu. Zaznamenává se průměrný počet listů cukrovky a počet housenek škůdce. 
• Motýl je lákán světelnými lapači. 

jahodník, maliník a ostružiník: 

• Motýl je lákán světelnými lapači.

Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Předpověď škodlivého výskytu je možná pro daný region podle porovnání letové aktivity kovolesklece gama ve sledovaném roce a průměrnými odchyty v předchozích letech v síti světelných lapačů ÚKZÚZ, nebo námi dodaných.
Rozhodování o provedení ošetření

Prahy škodlivosti
cukrovka a krmná řepa:  

• 0,1 housenky v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 2)
• 0,5 housenky v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 7) 
• 3 housenky v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 12) 
• 16 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 17) 
• 23 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 20) 
• 24 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 23) 
• 25 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 25) 

jahodník, maliník a ostružiník: 

• Není stanoven.

Nechemické metody ochrany rostlin
Jedná se o metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Do této skupiny lze zařadit i fyzikální či mechanické metody ochrany, které se mohou překrývat s preventivními opatřeními uvedenými výše. Většina nástrojů nechemické ochrany je kompatibilní se systémy ekologického zemědělství nebo integrované produkce (mimo GMO).
Biologická a biotechnická ochrana
Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis nebo B. cereus. 
Aplikace Trichogrammy a dávka
Na začátku kladení vajec, nebo, když je počet housenek první generace více jak 5 jedinců na m2  100.000 – 150.000 jedinců/ha, max. 2 dávky v rozmezí 6 – 12 dnů.